Španělská enkláva Ceuta v severní Africe, která spolu s Melillou tvoří jedinou pozemní hranici Evropské unie s africkým kontinentem, čelí prudké migrační vlně. Ve čtvrtek kolem poledne pronikly do města z přilehlého Maroka tisíce lidí — nejprve přecházeli po souši a poté obeplavali hraniční vlnolam oddělující obě země. Podle španělských médií i tamních úřadů se situace zcela vymkla kontrole a policie takovému množství nedokázala čelit. Předseda vedení autonomního města Juan Jesús Vivas hovoří o „naprosté humanitární a sociální nouzi“ a vyzval vládu v Madridu, aby na hranici vyslala armádu.
- Během posledních deseti dnů přišlo do Ceuty podle úřadů 1500 až 2000 lidí, stovky dalších ve čtvrtek.
- Vedení města žádá o nasazení armády, španělská vláda vyhlášení stavu nouze odmítla.
- Ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska má Ceutu navštívit v pátek.
Enkláva na okraji Evropy, kudy vede pozemní hranice EU s Afrikou
Ceuta i nedaleká Melilla jsou španělská města ležící na severoafrickém pobřeží, obklopená marockým územím. Právě proto představují ojedinělý bod, kde má Evropská unie přímou pozemní hranici s Afrikou, a bývají opakovaně cílem lidí, kteří se snaží dostat do Evropy. V Ceutě na necelých 19 čtverečních kilometrech žije kolem 84 tisíc obyvatel, což pomáhá pochopit, proč město náhlý příliv tisíců lidí těžko zvládá.
Podle vedení města přišlo za posledních deset dní po moři přes 1500 migrantů, dospělých i nezletilých, agentura EFE hovoří o 1500 až 2000 lidech. Přijímací centrum s kapacitou přes 500 osob je už několik dnů přeplněné, více než tisíc lidí přespává na ulici a zařízení pro nezletilé bez doprovodu podle Vivase fungují na 2400 procentech své kapacity.
Lidé jásali, jako by slavili vítězství na mistrovství světa
Deník El País popsal, že mnozí příchozí byli promočení, ale s pocitem vítězství. Objímali se, sháněli suché oblečení, aby si mohli osušit mobilní telefony, a hlasitě jásali. Někteří nesli v náručí děti, jiní se bez ohledu na provoz rozběhli přes pobřežní silnici za křiku „Ať žije Španělsko!“ a klekali si na zem, kterou líbali. Podle listu jsou to často mladí muži, kteří dorazili bosí a se zkrvavenými nohami od skalisek.
Civilní garda i záchranné služby jsou podle El País zcela přetížené a soustředí se už jen na ošetřování zraněných. Podle agentury EFE není jasné, proč se davy daly do pohybu právě ve čtvrtek, kdy je v Maroku státní svátek. Španělská Civilní garda, námořní záchranáři a Červený kříž podle dřívějších informací vytáhli z vody kolem 117 lidí.
Vláda odmítla stav nouze, ministr přijede v pátek
Vivas už dříve tento týden požádal vládu o vyhlášení stavu národní nouze. Madrid to ale odmítl s tím, že takové opatření lze vyhlásit jen kvůli přírodním katastrofám, nikoli kvůli migrační krizi. Ministerstvo vnitra zároveň slíbilo posílit prostředky na místě. Ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska označil situaci za „mimořádnou a výjimečnou“, ocenil spolupráci s marockými úřady a oznámil, že Ceutu v pátek osobně navštíví.
Španělská strana klade část odpovědnosti na sítě převaděčů, které podle ní zneužívají nedávné rozhodnutí soudu. Nejvyšší soud totiž na začátku července rozhodl, že migranty zadržené na moři při pokusu dostat se do Ceuty či Melilly nelze okamžitě vrátit do Maroka bez řádného procesu — na rozdíl od těch, kdo překonají pozemní hranici s ploty. Podle Vivase to brání rychlému vyhoštění lidí, kteří do enkláv připlavou, a proto vyzval k novelizaci imigračního zákona. Aktivisté v Maroku i Ceutě naopak pochybují, že by běžní Maročané o tomto rozhodnutí vůbec věděli, a přímou souvislost s vlnou zpochybňují.
Připomíná to krizi z roku 2021, tvrdí místní i aktivisté
Současné dění vyvolává srovnání s květnem 2021. Zdroje se liší v přesných číslech — část z nich uvádí, že tehdy během dvou dnů přišlo do Ceuty kolem 10 tisíc lidí, El País hovoří o zhruba pěti tisících Maročanů za jediný den. Tehdejší vlnu spojovali pozorovatelé se zhoršením španělsko-marockých vztahů a s tím, že marocká pohraniční stráž migrantům v cestě nebránila.
„Pokud nepřijmeme razantní a okamžitá opatření, budeme na tom za měsíc stejně jako v květnu 2021,“ varoval Vivas.
Čtvrteční události vyostřily i španělskou vnitropolitickou debatu. Předseda krajně pravicové strany Vox Santiago Abascal je označil za „invazi“ a na síti X zveřejnil videa běžících davů. „Neprchají před žádnou válkou ani chudobou. Je to invaze,“ napsal a obvinil ze situace vládu premiéra Pedra Sáncheze. Levicová vláda přitom letos od 16. dubna zahájila proces legalizace zhruba půl milionu migrantů pobývajících v zemi bez povolení.
Jak by podle vás měla Evropská unie a Španělsko reagovat na situaci na hranici v Ceutě? Podělte se o svůj názor v diskusi.
