EU vypsala soutěž na sedm AI gigafactory, zájem má i Česko

Evropská unie ve čtvrtek zahájila výběrové řízení na vybudování až sedmi obřích datových center pro umělou inteligenci, takzvaných AI gigafactory, rozmístěných po celé Evropě. Evropská komise si od projektu slibuje posílení vlastní technologické suverenity a snížení závislosti na Spojených státech a Číně. Původně se přitom hovořilo jen o pěti takových centrech. Celý záměr má vygenerovat více než 30 miliard eur z veřejných i soukromých zdrojů. O vybudování jedné z gigafactory už dříve projevila zájem také Česká republika, projekt podpořila i česká vláda.

Do projektu má směřovat až 10 miliard eur (zhruba 242 miliard Kč) z evropských a národních veřejných zdrojů. Ty mají podle Evropské komise přilákat nejméně dalších 20 miliard eur (zhruba 484 miliard Kč) v podobě soukromých investic. O podporu se mohou ucházet konsorcia složená z technologických a cloudových firem, veřejných institucí i investorů.

Centra vzniknou ve dvou kategoriích a dvou fázích

Gigafactory mají vzniknout ve dvou po sobě jdoucích vývojových fázích a ve dvou velikostních kategoriích. Podle zadání má být podpořeno čtvero menších center, z nichž každé bude postaveno na 25 000 až 75 000 specializovaných AI čipech, a tři větší centra, každé o výkonu 40 000 až 100 000 čipů. Také financování bude postupné – větší projekty mohou získat 200 milionů eur z prostředků EU v první fázi a dalších až 800 milionů eur ve fázi druhé.

Centra mohou vzniknout v jediném členském státě, ať už na jednom místě, nebo ve více lokalitách, případně jako přeshraniční projekty propojující výpočetní zařízení napříč několika zeměmi. Součástí každého z nich mají být nejmodernější AI procesory, cloudová infrastruktura, vysokorychlostní datové propojení i energeticky úsporná datová centra.

Přístup k výpočetnímu výkonu je pro Evropu strategickou nutností v době, kdy se vývoj umělé inteligence zásadně zrychluje, uvedla výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii Henna Virkkunenová.

„Těší mě, že členské státy, průmysl i Evropská komise spojily síly při budování těchto zařízení, která mají zásadní význam pro naši technologickou suverenitu,“ dodala Virkkunenová.

Americké čipy, evropská infrastruktura

Přestože je cílem posílit evropské technologické zázemí, samotný hardware nemusí pocházet výhradně z Evropy. Evropská komise současně oznámila, že s americkými výrobci čipů AMD, NVIDIA a Qualcomm podepsala memoranda o porozumění, respektive letters of intent. Ta mají budoucím provozovatelům gigafactory zajistit dostatek špičkových procesorů, bez nichž se vývoj moderní umělé inteligence neobejde.

Prostředky bude shromažďovat a rozdělovat společný evropský podnik EuroHPC JU, který dosud financoval a koordinoval budování nejvýkonnějších evropských superpočítačů. Nyní se má stát hlavním zadavatelem a spolufinancovatelem gigafactory. Do společného financování se zapojilo celkem 18 členských států EU včetně Česka, které se tak může na některém z vítězných projektů podílet.

Snaha dohnat USA a Čínu

Výzva zapadá do širší strategie, kterou Brusel v posledních letech stále důrazněji prosazuje – snížit závislost na amerických a asijských technologických firmách a budovat vlastní infrastrukturu v oblastech od výroby polovodičů přes cloudové služby až po umělou inteligenci. Spuštění procesu naplňuje slib, který loni na summitu o umělé inteligenci vyslovila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Unie dnes provozuje 19 datových center rozmístěných mezi Španělskem a Finskem, přesto zůstává v technologiích výrazně závislá na zahraničních aktérech. Během pěti až sedmi let chce svou datovou kapacitu ztrojnásobit, naráží ale na konkurenci USA a Číny, kde je mimo jiné podstatně levnější energie. Modely umělé inteligence mají díky gigafactory vznikat přímo na evropské infrastruktuře a podle evropských pravidel pro ochranu dat, bezpečnost a etiku.

Česko cílí na centrum v Praze

Přihlášky do výzvy lze podávat do 12. listopadu 2026. O vítězných projektech by se mělo rozhodnout začátkem roku 2027 a výstavba by měla odstartovat ještě téhož roku. První gigafactory by pak měly zahájit provoz nejpozději do 18 měsíců od podpisu smluv.

Vybudování gigafactory v České republice si podle dřívějších informací vyžádá investici zhruba 100 miliard korun. Přibližně 70 miliard by vložily České Radiokomunikace jako soukromý investor, 15 miliard český stát a dalších 15 miliard Evropská komise. Projekt by měly realizovat právě České Radiokomunikace, které ponesou finanční rizika a budou vlastníkem i provozovatelem infrastruktury. Centrum by mělo být součástí již budovaného datového centra v pražské Zbraslavi.

Měla by podle vás jedna z evropských AI gigafactory vyrůst právě v Česku? Napište nám svůj názor do diskuze.