Ve východním Polsku se v noci na čtvrtek zřítil neidentifikovaný létající objekt a zanechal po sobě kráter o šířce zhruba deseti metrů a rozházené trosky. Stalo se tak v době, kdy Rusko podnikalo jeden z největších vzdušných útoků na Ukrajinu za poslední dobu. Polská armáda vyslala proti objektu, který se pohyboval přes polský vzdušný prostor, stíhačku F-16. Místo pravděpodobného dopadu se nachází u obce Tarnawa-Kolonia v Lublinském vojvodství, tedy v regionu poblíž ukrajinské hranice. Premiér Donald Tusk hovoří o závažném incidentu.
- Objekt byl v polském vzdušném prostoru zaznamenán ve 3:40 ráno a o šest minut později zmizel z radarů.
- Vrtulník Mi-24 lokalizoval pravděpodobné místo dopadu v neobydlené oblasti; policie našla kráter a trosky asi dva kilometry od nejbližších budov.
- Podle premiéra Tuska vše nasvědčuje tomu, že šlo o ruskou řízenou střelu Ch-101.
Radary zachytily objekt, stíhačka jej nestihla identifikovat
Podle polského operačního velitelství zaznamenaly radary ve 3:29 ruskou střelu, která se přiblížila zhruba na pět kilometrů od hranice, poté ale změnila kurz a vrátila se nad Ukrajinu. O jedenáct minut později se v polském vzdušném prostoru objevil další neidentifikovaný objekt mířící na západ.
Armáda proti němu vyslala pohotovostní stíhačku F-16, ta jej však nestihla identifikovat ani zasáhnout – ve 3:46 objekt zmizel z radarů. Vrtulník Mi-24 následně objevil pravděpodobné místo dopadu. Podle místní policie našli hasiči a policisté kráter a trosky v poli poté, co obyvatelé nahlásili hlasitý výbuch. Někteří lidé uvedli, že slyšeli hukot letícího objektu.
Sirény vzbudily obyvatele, ale nechaly je bez informací
Kolem čtvrté hodiny ranní se rozezněly sirény v Lublinu a ve velké části Lublinského vojvodství. Podle ministerstva vnitra byl aktivován krizový postup SPO-13, který slouží k varování obyvatel před možným vzdušným útokem. Poplach trval přibližně deset až třináct minut.
Reakce obyvatel ale ukázaly, že samotné spuštění sirén nestačilo. „Vylekala jsem se. Nevěděla jsem, co se děje,“ popsala Polskému rozhlasu jedna z obyvatelek Lublinu. Jiná uvedla, že vyšla na balkon v domnění, že se něco dozví od sousedů, ale celé sídliště zůstalo potmě a bez dalších informací.
To se stalo předmětem politické i odborné debaty. Kritici upozorňují, že sirény bez doprovodných informací mohou vyvolat spíše zmatek než pomoci. Vláda naopak argumentuje, že u objektu, který polským vzdušným prostorem prolétl během několika minut, šlo o nejrychlejší možný způsob varování obyvatel.
Tusk potvrdil, že šlo o raketu
Polské úřady zpočátku hovořily pouze o neidentifikovaném objektu. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že šlo o ruskou řízenou střelu Ch-101. Premiér Donald Tusk později potvrdil, že šlo o raketu, a dodal, že vše nasvědčuje tomu, že do Polska dopadla právě střela tohoto typu. Definitivní potvrzení má přinést až expertiza nalezených fragmentů.
„Během masivních náletů a raketového útoku Ruska na západní Ukrajinu došlo k narušení polského vzdušného prostoru. Máme tu závažný incident,“ řekl Tusk.
„První informace jednoznačně ukazují, že příslušné složky, armáda, naši piloti i naše letadla reagovali velmi rychle a účinně. Nevzniklo přímé ohrožení, protože střela dopadla do neobydleného prostoru,“ dodal premiér. Ten také uvedl, že vojáci byli připraveni raketu sestřelit, pokud by pokračovala v letu nad obydleným územím.
Co je střela Ch-101
Ch-101 je moderní ruská řízená střela s plochou dráhou letu, odpalovaná ze strategických bombardérů Tu-95MS a Tu-160. Má dolet přes 4000 kilometrů, letí nízko nad terénem rychlostí kolem 900 kilometrů za hodinu a je navržena tak, aby byla obtížně zjistitelná radary. Rusko ji pravidelně používá při útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Podobná opatření přijímá Varšava opakovaně při rozsáhlých ruských útocích na západ Ukrajiny – protivzdušná obrana a radiolokační systémy se uvádějí do pohotovosti a do vzduchu vzlétají stíhačky F-16 i letoun včasné výstrahy. Tentokrát ale situace vyústila přímo v narušení polského vzdušného prostoru.
Rozsáhlý útok na Ukrajinu
Podle ukrajinských úřadů vyslalo Rusko během noci 74 raket, z nichž část byla balistická, a stovky dronů. Zasaženy byly mimo jiné Kyjev, Lvov, Kryvyj Rih, Charkov, Poltava nebo Vinnycja. Podle dosavadních údajů zahynulo nejméně osm lidí a desítky dalších utrpěly zranění.
Pro Polsko jako člena NATO představuje narušení vzdušného prostoru citlivou otázku, protože stát sousedí s Ukrajinou a opakovaně čelí riziku, že se boje přenesou na jeho území. Definitivní závěry o původu a povaze dopadlé střely závisí na výsledcích expertizy nalezených fragmentů.
