Celosvětový posun ke zdravějšímu stravování, efektivnějšímu hospodaření a menšímu plýtvání potravinami by do roku 2050 mohl od základu změnit to, co farmáři produkují a jak se využívá zemědělská půda. Podle nové analýzy zveřejněné v časopise Nature by takový přechod mohl snížit čisté emise CO2 z využívání půdy o 85 % oproti roku 2020. Studie, na níž se podíleli vědci z London School of Hygiene & Tropical Medicine, Cornellovy univerzity a deseti modelovacích týmů, zkoumala, co by se stalo, kdyby svět zamířil k proměně potravinového systému navržené komisí EAT-Lancet z roku 2025.
- Emise z využívání půdy by mohly být v roce 2050 o 85 % nižší než v roce 2020.
- Hodnota živočišné produkce by mohla klesnout o 42 % (630 miliard dolarů) oproti roku 2020.
- Hodnota produkce zeleniny, ovoce, ořechů a luštěnin by mohla vzrůst o 57 % (890 miliard dolarů).
Méně stád a více rostlinné stravy by změnilo tvář farem
Modelování naznačuje, že dodržování těchto doporučení by mohlo snížit celosvětové využití zemědělské půdy až o 6 % oproti současnému vývoji. Největší proměna by se týkala chovu přežvýkavců – masného skotu, ovcí a koz. Hodnota tohoto sektoru by do roku 2050 mohla klesnout přibližně o 70 % (274 miliard dolarů) a na světě by bylo zhruba o 400 milionů přežvýkavců méně než v roce 2020.
Rostlinná produkce by naopak rostla. Luštěniny jako fazole, hrách, čočka nebo cizrna jsou důležitým zdrojem bílkovin a vlákniny a na jejich pěstování je obvykle potřeba méně zdrojů než u řady živočišných potravin.
Proč na tom záleží pro zdraví i klima
Zpráva komise EAT-Lancet z roku 2025 dospěla k závěru, že celosvětový přechod ke zdravé stravě by mohl každoročně zabránit 15 milionům předčasných úmrtí. Dřívější výzkumy zároveň odhadly, že globální potravinový systém vytváří 10 až 20 bilionů dolarů skrytých nákladů ročně – od zdravotní péče přes škody na životním prostředí až po ztrátu produktivity. Většina této zátěže se přitom pojí s nezdravým stravováním.
Změna využívání půdy, tedy kácení lesů, přeměna travních porostů či vysoušení mokřadů kvůli zemědělství, přitom uvolňuje velké množství uloženého uhlíku. Právě zde vidí autoři největší prostor pro pokles emisí.
Přechod k novému potravinovému systému by podle autorů nebyl jen environmentální nebo veřejnozdravotní iniciativou, ale znamenal by rozsáhlé ekonomické změny – některá odvětví by se zmenšila, jiná naopak výrazně rozrostla.
Dopady by se lišily region od regionu
Ekonomické důsledky by se mezi zeměmi značně lišily. Ve Spojených státech by celková hodnota zemědělské produkce mohla do roku 2050 klesnout o 21 % (76 miliard dolarů), přičemž hodnota rostlinné výroby by vzrostla o 20 % (40 miliard) a živočišné by se propadla o 73 % (116 miliard).
Indie by mohla zažít opačný vývoj: celková hodnota její zemědělské produkce by mohla stoupnout o 46 % (198 miliard dolarů). V Evropě by naopak celková hodnota zemědělské produkce mohla klesnout o 35 % (190 miliard), zejména kvůli propadu živočišné výroby o 66 % (168 miliard). Rozdíly odrážejí odlišné zemědělské systémy, stravovací zvyklosti, náklady, dostupnost půdy i obchod.
Co by taková proměna vyžadovala
Vedoucí autor Dr. Matt Gibson upozornil, že transformace potravinových systémů by přinesla obrovské přínosy pro zdraví i životní prostředí, zároveň by ale zásadně proměnila zemědělství a dotkla se životů milionů farmářů. „Místo abychom tyto výsledky používali jako výmluvu pro nečinnost, je klíčové, aby vlády přijaly obtížná rozhodnutí pro dobro našeho zdraví i planety,“ uvedl.
Spoluautor Daniel Mason-D’Croz z Cornellovy univerzity zdůraznil, že jde o scénáře, nikoli předpověď. „Transformace tohoto rozsahu nemůže začít až v roce 2050,“ řekl s tím, že modelování možných budoucností má informovat kroky činěné již dnes. Výpočty přitom vycházejí z předpokladu, že by spotřebitelé sami dobrovolně změnili to, co jedí.
Byli byste ochotni omezit maso ve prospěch luštěnin a zeleniny, kdyby to prospělo klimatu i vašemu zdraví? Podělte se o svůj názor v diskuzi.
