Volodymyr Zelenskyj stojí v čele Ukrajiny od roku 2019 a od zahájení rozsáhlé ruské invaze v únoru 2022 vede zemi ve válečném stavu. Právě tento stav podle prezidenta vylučuje konání voleb, k němuž ho tlačí část domácí scény i zahraniční partneři. Zelenskyj při sobotním setkání s novináři jasně odmítl uspořádání voleb v době války s Ruskem. Podle veřejnoprávní stanice Suspilne prohlásil, že hlasování by za nynějších okolností představovalo pro stát velké riziko a stalo by se „tsunami, která rozštěpí Ukrajinu“.
- Zelenskyj odmítá konání voleb během války, podle něj by rozdělily zemi.
- Ukrajinské zákony pořádání voleb ve válečném stavu neumožňují.
- K volbám vyzval exministr obrany Mychajlo Fedorov, který nedávno skončil ve vládě.
Zelenskyj připomněl, že tlak na brzké uspořádání voleb sílil zhruba před rokem, a to z různých stran. Jeho postoj byl podle vlastních slov od začátku jednoznačný.
„Pokud nám partneři navrhnou konkrétní podmínky, za kterých bude možné bezpečně, legitimně a demokraticky uspořádat volby na Ukrajině – za účasti vojáků, frontových oblastí, v zahraničí, kam odešly miliony našich občanů před válkou, bezpečně, tedy bez útoků a ostřelování, tak o tom pojďme diskutovat,“ uvedl prezident.
Podle něj ale tehdy nikdo ze západních partnerů takové konkrétní návrhy, které by zaručily bezpečnost hlasování, nepředložil. Dokud ruský prezident Vladimir Putin nebude ochoten přistoupit na některou z variant příměří, je konání voleb podle Zelenského nemožné.
„Právě teď jsou volby pro stát tsunami, která rozštěpí Ukrajinu. Proto je mou strategií dovést zemi do konce války a zachovat nezávislý a suverénní stát,“ řekl Zelenskyj.
Volby ve válečném stavu ukrajinské zákony neumožňují
Debata o volbách má na Ukrajině zásadní právní rozměr. Konání voleb během válečného stavu, který v zemi platí od začátku ruské invaze, ukrajinská legislativa přímo neumožňuje. Zelenského mandát prezidenta formálně vypršel v roce 2024, stejně jako mandát současných poslanců parlamentu. Odkládání voleb tak vychází z platné právní úpravy vázané na trvání válečného stavu.
Podle agentury AFP si většina obyvatel země, která se už pátým rokem brání ruské vojenské invazi, konání voleb v době bojů ani nepřeje. Zásadní překážkou zůstává praktická organizace hlasování – od účasti vojáků na frontě přes miliony lidí, kteří kvůli válce odešli do zahraničí, až po samotnou bezpečnost před útoky a ostřelováním.
Téma otevřel exministr obrany Fedorov po odchodu z vlády
Otázku voleb v době války nedávno znovu nadnesl bývalý ministr obrany Mychajlo Fedorov, který ve funkci skončil poté, co odstoupila premiérka Julija Svyrydenková a s ní celý kabinet. Do nové vlády premiéra Serhije Koreckého už Fedorov nominován nebyl.
Jeho odchod vyvolal v Kyjevě i v dalších městech pouliční protesty, které jsou jinak v době války s Ruskem poměrně vzácné. Podle médií nabídl Zelenskyj Fedorovovi, jenž je považován za inovátora a reformátora, různé posty v novém kabinetu, exministr však stojí pouze o resort obrany. Na uvolněné místo šéfa obrany navrhl prezident parlamentu Jevhenije Chmaru.
Pro čtenáře ve střední Evropě má postoj Kyjeva praktický význam: způsob, jakým Ukrajina naloží s otázkou legitimity svého vedení a s tlakem na volby, přímo souvisí s podobou případných mírových jednání a s tím, jak dlouho a za jakých podmínek bude pokračovat válka na východě kontinentu.
Měla by Ukrajina uspořádat volby ještě během války, nebo je Zelenského opatrnost namístě? Podělte se o svůj názor v diskuzi.
