Ukrajina poprvé zajala indonéského občana, který bojoval v ruské armádě. Jde o 49letého muže z ostrova Jáva. Ruské velení ho poslalo do Záporožské oblasti, kde se měl účastnit útočné operace. Zprávu zveřejnil ukrajinský vládní projekt „Chci žít“ na Telegramu a převzal ji mimo jiné britský deník The Guardian. Zajetí Indonésana zapadá do širšího trendu: podle ukrajinských úřadů Rusko v posledních měsících prudce zvýšilo nábor v této zemi jihovýchodní Asie. Ruské velvyslanectví v Jakartě na dotazy ohledně údajné náborové kampaně zatím nereagovalo.
- Zajatým Indonésanem je 49letý muž z Jávy, kterého Ukrajinci zadrželi v Záporožské oblasti.
- Podle ukrajinských úřadů Rusko v prvních devíti měsících letošního roku naverbovalo 283 Indonésanů, v předchozích třech letech jich přitom nebylo víc než deset.
- Indonésie tento měsíc vyzvala Moskvu, aby její občany do armády neverbovala.
- Indonéská policie odhalila síť obchodníků s lidmi, která lákala lidi do Ruska přes sociální sítě.
Muž se k Ukrajincům dostal po útoku dronů
Podle verze, kterou citoval The Guardian, se muž se svou jednotkou zapojil do ruské ofenzivy. Ukrajinské drony jeho skupinu napadly a on se poté ocitl na území ovládaném ukrajinskými silami, kde ho zajali.
Německý týdeník Spiegel s odkazem na projekt „Chci žít“ popisuje podrobnější příběh. Indonésan podle něj odcestoval do Ruska za prací ve stavebnictví a pracovat měl zřejmě na Ruskem okupovaných ukrajinských územích. Když se z oblasti pokusil uprchnout, byl zadržen a násilím naverbován. Na hruď mu prý vytetovali identifikační číslo. Poté bojoval pod ruským velením v Záporožské oblasti, a to bez jakékoli přípravy na bojové nasazení.
Ukrajinské drony jeho jednotku během útoku odhalily a odrazily. Muž pak podle projektu několik dní bloudil, než dorazil k ukrajinským pozicím. Spiegel upozorňuje, že tyto údaje zatím nebylo možné nezávisle ověřit.
Nábor Indonésanů se podle Kyjeva mnohonásobně zvýšil
Zatímco v předchozích třech letech Rusko podle ukrajinských úřadů naverbovalo nanejvýš deset Indonésanů, za prvních devět měsíců letošního roku jich bylo 283.
Spiegel s odkazem na projekt „Chci žít“ uvádí ještě vyšší číslo, a to nejméně 292 naverbovaných indonéských občanů. Rusko se podle projektu kvůli masivním ztrátám snaží nábor urychlit.
Moskva přitom na zahraniční posily nesází poprvé. V únoru keňské zpravodajské služby oznámily, že Rusko zlákalo do války přes tisíc Keňanů. Na frontu se dostávají také muži z Ugandy, Jihoafrické republiky a dalších zemí, často údajně po falešných slibech. Na ruské straně podle Spiegelu alespoň dočasně bojovaly také tisíce severokorejských vojáků.
Jakarta varuje Moskvu a mluví o obchodu s lidmi
Indonéská vláda začátkem tohoto měsíce vyzvala Rusko, aby přestalo verbovat její občany. Reagovala tak na zprávu, že v říjnu zahynul Indonésan, který sloužil v ruské armádě.
„Indonéská vláda požádala ruskou vládu, aby podnikla veškeré kroky k tomu, aby do ruské armády nebyli verbováni žádní Indonésané,“ uvedla mluvčí indonéského ministerstva zahraničí Yvonne Mewengkang.
Jakartu podle ní znepokojují hlavně náborové metody, které mohou být formou obchodu s lidmi. O několik dní později indonéská policie oznámila, že odhalila syndikát, který lákal indonéské občany do Ruska přes sociální sítě a komunikační aplikace. Inzeráty slibovaly dobře placená místa v logistice, při ostraze hranic nebo při výstavbě vojenských objektů. Po příjezdu do Ruska ale museli uchazeči podepsat žoldnéřské smlouvy a někteří pak skončili v bojových zónách na Ukrajině.
Program „Chci žít“ nabízí vojákům bezpečnou kapitulaci
Projekt „Chci žít“ spustilo v září 2022 ukrajinské Koordinační velitelství pro válečné zajatce s podporou ministerstva obrany a vojenské rozvědky HUR. Umožňuje vojákům v aktivní službě, včetně ruských vojáků a cizinců naverbovaných do ruské armády, bezpečně se vzdát a opustit bojiště.
Zajetí cizinců může mít i diplomatické dohry. Zacházení se severokorejskými zajatci podle Spiegelu zatížilo vztahy Ukrajiny s Jižní Koreou. Soul v říjnu odvolal svého velvyslance poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj na Valném shromáždění OSN oznámil, že Ukrajina předala dva severokorejské zajatce Jižní Koreji. Podle Soulu tím porušil dohodu o utajení, které mělo chránit vojáky a jejich rodiny před represemi doma.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha roztržku přičetl rozdílnému výkladu dohody. Nyní hlásí „dobré setkání“ se svým jihokorejským protějškem Čo Hjonem na okraj schůzky ministrů zahraničí G7 v Paříži. Podle svých slov je přesvědčen, že obě země nyní stojí „před další sérií kroků k definitivní normalizaci bilaterálních vztahů“.
Cizinci bojují i na ukrajinské straně, a to v Mezinárodní legii územní obrany. Nejpočetnější skupinu mezi nimi tvoří Kolumbijci, které podle deníku Novinky motivují peníze.






























