Pětadvacet amerických států, téměř všechny vedené demokraty, v pondělí zažalovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli rozsáhlým novým clům. Žaloba podaná u amerického soudu pro mezinárodní obchod v New Yorku tvrdí, že prezident překročil své zákonné pravomoci, když uvalil dvouciferná cla na desítky obchodních partnerů. Opatření z konce července se týká zhruba šedesáti zemí včetně Evropské unie a Washington je zdůvodnil tím, že tyto státy dostatečně nebrání dovozu zboží vyrobeného s využitím nucené práce. Státy nyní žádají soud, aby cla prohlásil za nezákonná, zastavil jejich uplatňování a nařídil vrácení peněz dovozcům.
- Žalobu podalo 25 států u soudu pro mezinárodní obchod v New Yorku, 23 z nich má demokratické guvernéry, Nevada a Vermont republikánské.
- Sporná cla ve výši 10 až 12,5 procenta dopadají na zhruba 60 partnerů a podle žaloby na více než 99 procent amerického dovozu.
- Bílý dům trvá na tom, že opatření je legální a opírá se o paragraf 301 obchodního zákona z roku 1974.
Státy tvrdí, že nucená práce je jen zástěrka
Koalice v podání argumentuje, že mezi údajným problémem nucené práce v mezinárodních dodavatelských řetězcích a plošnými globálními cly neexistuje žádná rozumná souvislost. Prošetřování, které clům předcházelo, označují státy za „účelovou a nezákonnou snahu uplatňovat neomezenou celní moc“. Podle žaloby byla vyšetřování uspěchaná a jejich výsledek předem rozhodnutý.
„Celní opatření je svévolné, nahodilé a v rozporu se zákonem,“ uvádí se v žalobě.
Newyorská generální prokurátorka Letitia Jamesová uvedla, že se administrativa po prohře u Nejvyššího soudu znovu pokouší nezákonně zvyšovat daně rodinám a podnikům. Oregonský generální prokurátor Dan Rayfield doplnil, že za cla nakonec platí sami Američané, nikoli zahraniční vlády. Státy zároveň zdůraznily, že nucenou práci ve všech podobách odmítají, administrativa ji však podle nich nesmí zneužívat jako záminku k pokračování „nezákonného celního plánu“.
Bílý dům se brání, cla považuje za právně odolný nástroj
Mluvčí Bílého domu Kush Desai odmítl, že by šlo o nezákonné jednání. „Spojené státy využívají svou zákonnou pravomoc k odstranění nepřiměřených praktik, které zatěžují americký obchod,“ prohlásil. Podle něj je selhání cizí země při vymáhání zákazu dovozu zboží z nucené práce nepřiměřené a poškozuje americké pracující. Cla podle paragrafu 301 označil za „právně odolný nástroj“, který se osvědčil už během Trumpova prvního mandátu.
Paragraf 301 obchodního zákona z roku 1974 dává obchodnímu zmocněnci USA nástroj proti nekalým nebo diskriminačním hospodářským praktikám jiných zemí. Právě na jeho základě vznikla nejnovější vlna cel, která nahradila předchozí dočasné desetiprocentní globální clo. To vypršelo o půlnoci 24. července a nová cla nabyla účinnosti bezprostředně poté.
Spor navazuje na porážku u Nejvyššího soudu
Aktuální žaloba je součástí širší série právních sporů o Trumpova cla. Prezident učinil z cel ústřední pilíř své obchodní i zahraniční politiky s argumentem, že obchodní partneři zneužívají největší ekonomiku světa, a cla používá jako páku k vyjednávání nových dohod.
Jeho původní, nejrozsáhlejší cla přitom vycházela ze zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Nejvyšší soud USA je v únoru zrušil s odůvodněním, že tento zákon prezidenta k jednostrannému uvalování cel neopravňuje. Rozhodnutí administrativu donutilo zavést proces vracení peněz dovozcům, kteří cla zaplatili. Trump následně sáhl po dočasném desetiprocentním globálním clu a po jeho vypršení právě po opatření podle paragrafu 301.
Před koalicí států se u soudu už dříve domáhaly zrušení cel malé americké podniky, a to přímo v den, kdy cla vstoupila v platnost. Jejich argumentace je podobná: nucená práce podle nich slouží jen jako záminka k obnovení cel, která soud už jednou označil za nezákonná.
Co z toho plyne pro trh a evropské firmy
Pro čtenáře v Česku má spor konkrétní význam. Nová cla dopadají mimo jiné na Evropskou unii, takže jejich osud u amerického soudu se přímo dotýká vývozců, kteří obchodují se Spojenými státy. Pokud by soud clům vyhověl žalobcům, znamenalo by to pro dovozce nejen zastavení plateb, ale i nárok na vrácení již odvedených částek — obdobně jako po únorovém verdiktu Nejvyššího soudu.
Naopak sektorová cla, která Trump uvalil na základě jiných právních titulů na ocel, automobily a další zboží, se dosavadní soudní spory netýkají a zůstávají v platnosti. Právní bitva se tak zatím vede o plošná cla, nikoli o cílená odvětvová opatření.
Myslíte, že americké soudy Trumpova plošná cla znovu zruší, nebo tentokrát obstojí? Podělte se o svůj názor v diskusi.
