Tým z QIMR Berghofer a Flindersovy univerzity se zahraničními spolupracovníky vyvíjí genetický test, který má pomoci odhadnout riziko glaukomu s otevřeným úhlem, nejběžnější formy tohoto očního onemocnění. V časopise Ophthalmology nyní představil výrazně přesnější verzi: mezi Australany evropského původu měla desetina s nejvyšším genetickým rizikem desetkrát vyšší pravděpodobnost výskytu glaukomu než ostatní. Výsledky by podle výzkumníků mohly pomoci lékařům určit, koho pečlivěji sledovat a kdy zahájit léčbu, ještě než dojde ke ztrátě zraku. Před případným začleněním testu do cíleného screeningu je však nutné posoudit jeho nákladovou efektivitu.
- Nové rizikové skóre vychází z genetických údajů více než šesti milionů lidí, včetně téměř 300 tisíc pacientů s glaukomem.
- U desetiny s nejvyšším genetickým rizikem se glaukom objevoval v průměru asi o 25 let dříve než u desetiny s nejnižším rizikem.
- Test rozlišoval rizikové skupiny napříč zkoumanými populacemi, nejpřesnější však byl u lidí evropského původu.
Test spojuje miliony genetických odchylek do jediného skóre
Základem testu je takzvané polygenní rizikové skóre. Slučuje účinky milionů genetických variant do jednoho ukazatele dědičného rizika. Oproti předchozí verzi z roku 2020 měli vědci k dispozici podstatně více údajů: starší test vycházel přibližně z osmi tisíc případů glaukomu.
Vedoucí výzkumu Stuart MacGregor, který řídí laboratoř statistické genetiky QIMR Berghofer, připisuje vyšší přesnost právě rozsáhlejšímu souboru dat. Zatímco dřívější test u nejrizikovější skupiny rozpoznával přibližně čtyřnásobné riziko, nový u Australanů evropského původu ukázal desetinásobný rozdíl oproti ostatním.
Studie popisuje souvislost mezi genetickým skóre a výskytem či průběhem nemoci; sama o sobě neprokazuje příčinný vztah.
Rozdíly se týkaly nástupu nemoci i potřeby operace
Výzkumníci uvedli také odhady budoucího rizika. U zdravého pětašedesátiletého člověka evropského původu v pětině s nejvyšším genetickým rizikem činila odhadovaná pravděpodobnost rozvoje glaukomu během následujících deseti let 10 procent. V nejméně rizikové pětině to bylo 0,4 procenta.
Skóre pomáhalo odhadovat také závažnost onemocnění. V dlouhodobém sledování lidí s podezřením na glaukom nebo s jeho časnou formou potřebovalo do 80 let operaci 24 procent účastníků z nejrizikovější skupiny. V nejméně rizikové skupině ji nepotřeboval nikdo.
Test rovněž rozpoznával pacienty s vyšší pravděpodobností potřeby intenzivnější léčby a výskytu nemoci v rodině. Odhad rizika přitom významně zpřesňoval i nad rámec měření nitroočního tlaku, nejčastěji posuzovaného rizikového faktoru glaukomu.
Včasný záchyt je zásadní, přesnost se ale mezi populacemi liší
Glaukom poškozuje zrakový nerv a ztracené vidění již nelze obnovit.
V časných stadiích přitom obvykle nemá příznaky. Podle zprávy zůstává přibližně polovina lidí s glaukomem bez diagnózy, a to i v zemích s dobrou dostupností oční péče.
MacGregor uvedl, že test by mohl pomoci nasměrovat péči k lidem, kteří ji potřebují nejvíce, a omezit zbytečná vyšetření u méně ohrožených. Jamie Craig z Flindersovy univerzity vidí možnost individuálnějšího posuzování rizika u běžné populace, příbuzných pacientů i lidí s časnými známkami nemoci.
Vědci skóre ověřovali u lidí evropského, afrického, východoasijského, jihoasijského a hispánského původu. Nejlepší výsledky u evropského původu podle nich odrážejí větší dostupnost rozsáhlých genetických dat z této populace. Zlepšení přesnosti pro ostatní skupiny označují za prioritu dalšího výzkumu.






























