Francie zaznamenala během letošních vln veder více než 7 300 nadměrných úmrtí, oznámily ve středu tamní zdravotnické úřady. Země si zároveň prošla rekordním počtem horkých dní od poloviny června. Podle analýzy agentury AFP zasáhly Francii tři vlny veder v rychlém sledu za sebou: čtrnáctidenní epizoda v červnu, šestnáctidenní v červenci a další, trvající 22 dní, která začala koncem července a k 18. srpnu ještě nebyla oficiálně prohlášena za ukončenou. Dohromady to znamená rekordních 52 dní veder od poloviny června.
- Úřad Santé publique France napočítal celkem 7 307 nadměrných úmrtí od konce května do 22. července.
- Téměř tři čtvrtiny obětí tvoří lidé ve věku 75 let a starší.
- Rok 2026 přinesl 52 dní veder – nejvíce od začátku měření v roce 1947.
Nejvíce postiženi jsou senioři, konečná čísla přijdou na podzim
Francouzská agentura pro veřejné zdraví Santé publique France ve středu uvedla, že mezi 2. a 22. červencem zaznamenala o 1 243 úmrtí více, než je obvyklé. K tomu se přičítá 5 764 nadměrných úmrtí evidovaných od 17. do 30. června a dalších 300 úmrtí identifikovaných během první letošní vlny vysokých teplot na konci května. Celkový součet tak činí 7 307.
Podle ministerstva zdravotnictví se téměř tři čtvrtiny nadměrných úmrtí týkají lidí ve věku 75 let a více, byť postihla „všechny věkové skupiny od 45 let výše“. Úřad zároveň upozornil, že jde o úmrtí ze všech příčin a zatím je nelze jednoznačně přičíst horku. Definitivní čísla se očekávají na podzim.
Údaje o úmrtích a přisouzení příčiny jsou u vln veder vždy komplikované. Statistiky nadměrné úmrtnosti porovnávají skutečný počet zemřelých s obvyklým očekáváním pro dané období a odhalují tak i nepřímé dopady horka – například na lidi s chronickými nemocemi, u nichž extrémní teploty zhorší zdravotní stav.
Proč jsou tato vedra výjimečná
Analýza dat národní meteorologické služby Météo-France ukázala, že letošní počet dní s vlnami veder výrazně převyšuje 33 dní zaznamenaných v roce 2022 i 22 dní během smrtícího léta 2003. Od začátku první vlny 17. června měla Francie jen dvě období oddechu, trvající tři a osm dní.
Francie zaznamenala v roce 2026 více dní s vlnami veder než v kterémkoli jiném roce od začátku měření v roce 1947.
Předchozí výjimečný rok 2022 sice rovněž přinesl tři samostatné vlny veder, jejich celková délka však byla téměř o dvacet dní kratší než letošní součet. Extrémní horko přispělo v roce 2003 ve Francii k více než 15 000 úmrtím, hlavní vlna veder se tehdy ale soustředila zhruba do dvou srpnových týdnů. Srpen 2003 přesto zůstává dosud nejzávažnější pozorovanou epizodou podle ukazatele kombinujícího délku a intenzitu horka.
Rok 2026 nicméně přinesl další milník: 24. a 25. červen byly podle národního teplotního ukazatele, který kombinuje denní a noční měření z 30 referenčních stanic, v průměru nejteplejšími dny, jaké kdy byly v kontinentální Francii zaznamenány. Ukazatel dosáhl 30 °C a překonal tak předchozí rekord z roku 2003. Vlna veder, která začala koncem července, se mezitím stala druhou nejdelší zaznamenanou v celostátním měřítku – s 22 dny se blíží 23dennímu vedru z července 1983.
Vedra jako součást širšího trendu oteplování
Météo-France definuje celostátní vlnu veder jako období trvající několik dní, během kterých jsou teploty výrazně vyšší než obvykle. Vlna začíná, když ukazatel dosáhne nebo překročí 25,3 °C na jeden den a celostátní průměrná teplota zůstane na úrovni 23,4 °C nebo výše po dobu nejméně tří po sobě jdoucích dní. Končí, když klesne pod 23,4 °C alespoň na tři dny nebo krátce spadne pod 22,4 °C.
Více než polovina z 54 vln veder, které Francie od roku 1947 zažila, přišla až po roce 2010 – což ilustruje zrychlující se tempo, s jakým se extrémní horko ve Francii vrací. Situace přitom není omezena jen na Francii: západní Evropa zažila podle měření nejteplejší začátek léta v historii, přičemž opakující se vlny veder v červnu a červenci způsobily rozsáhlé sucho a ničivé lesní požáry poháněné oteplováním klimatu.
Pro čtenáře ve střední Evropě jde o připomínku, že extrémní teploty stále častěji zasahují i regiony, které na ně nejsou tradičně stavěné. Francie je toho příkladem – v mnoha jejích částech je klimatizace vzácná a infrastruktura na dlouhotrvající horko špatně připravená.
Jak vnímáte letošní léto vy? Myslíte, že by se i české domácnosti a města měly víc připravovat na dlouhá období extrémních veder? Podělte se o svůj názor v diskusi.
