Program Rewards for Justice (Odměny za spravedlnost) amerického ministerstva zahraničí vznikl v roce 1984. Vyplácí peníze za informace, které chrání americké životy a zájmy. Nyní se zaměřil na Írán. Americká vláda nabízí odměnu až 20 milionů dolarů a „možné přesídlení“ každému, kdo poskytne informace o íránském jaderném programu. V pátek to na síti X oznámilo velitelství amerických ozbrojených sil pro Blízký východ (CENTCOM). Podle zpravodajské stanice n-tv odpovídá částka zhruba 17 milionům eur. Washington tak otevřeně láká informátory v době, kdy prezident Donald Trump opakovaně tvrdí, že íránské jaderné kapacity jsou zničeny.
- Rewards for Justice nabízí za informace o íránském jaderném programu až 20 milionů dolarů a možné přesídlení.
- Zájem je o údaje o zařízeních, vybavení a personálu včetně vědců i o přesunech čehokoli z toho.
- Trump v pátek oznámil nové omezené údery na íránskou protivzdušnou obranu.
- Katar podle svého premiéra ve zprostředkování mezi stranami pokračuje.
Washington hledá vědce, zařízení i odvezený materiál
Podle CENTCOM se mohou informace týkat „zařízení, vybavení a souvisejícího personálu, například z vědecké komunity, nebo přesunu čehokoli z výše uvedeného“. Německé zdroje upřesňují, že Spojené státy zajímají i stopy po materiálu, který mohl být ze zařízení odvezen.
Týdeník Spiegel upozorňuje na neobvyklost kroku. Tajné služby své poznatky obvykle získávají v utajení, americká vláda však vyhlásila jakési veřejné výběrové řízení pro íránské informátory. Rumunský server HotNews připomíná, že CIA se letos na začátku roku podobně pokoušela získat důstojníky čínské armády. Peking tehdy pohrozil, že proti zahraničním pokusům o špionáž přijme „všechna nezbytná opatření“.
Ministerstvo zahraničí varuje před obohaceným uranem
Ministerstvo zahraničí odměnu zdůvodnilo zprávou Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) z roku 2025. Podle ní Írán obohacuje uran na 60 %. To je technicky jen malý krok od 90 %, které jsou potřeba pro jadernou zbraň. Írán je podle ministerstva jediným státem bez jaderných zbraní, který vyrábí uran takto vysoce obohacený. Odborníci odhadují, že by tohoto množství po dalším obohacení mohlo stačit na několik jaderných zbraní.
Íránský režim podle ministerstva neplní své závazky vůči MAAE, a agentura proto ztratila „kontinuitu znalostí“ o výrobě a zásobách klíčových komponent, například centrifug.
Íránské úřady podle HotNews záměr opatřit si atomovou zbraň vždy popíraly a hájí své právo na civilní jadernou energii.
Trump mluví o zničení, zbývají ale „jedno nebo dvě místa“
Válka v Íránu začala americko-izraelskými útoky v únoru. Trump od té doby jako její cíl uvádí, že Írán nesmí vlastnit jaderné zbraně. Bílý dům přitom už po úderech na několik íránských zařízení v létě 2025 prohlásil, že byla „vymazána“. Někteří odborníci však připouštějí, že Írán mohl alespoň část jaderného materiálu před útoky ukrýt.
„Kdybychom na Írán nezaútočili, Izrael by dnes neexistoval,“ řekl Trump v pátek večer ve West Palm Beach na Floridě. „Kdyby měli jaderné zbraně, použili by je. Zničili by Blízký východ.“ Dodal také, že Írán utrpěl během války vážné škody na ekonomice i armádě a velmi touží konflikt ukončit.
Trump zároveň nedávno připustil, že zbývá „vyřešit, řekl bych, jedno nebo dvě místa“.
Jedním z nich je podle něj hora Kolang, anglicky „Pickaxe Mountain“, zhruba 200 kilometrů jižně od Teheránu. Americké tajné služby podezírají, že se pod ní skrývá podzemní jaderný komplex.
Nové údery na protivzdušnou obranu a ostrov Kešm
V pátek Trump oznámil nové, i když omezené údery na íránskou protivzdušnou obranu. Írán podle něj vybudoval „trochu“ protivzdušné obrany, „ale vyřadili jsme ji za 15 minut, možná jen za pět“. Podle agentury AP šlo o první vojenské údery od těžké porážky Trumpových republikánů ve volbách do Kongresu.
Íránská strana údery nepotvrdila a informace z válečné oblasti lze ověřit jen obtížně. Íránská státní média ale informovala o dvou zvucích výbuchů u přímořského města Súza na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Menší americké útoky zasáhly Kešm už na začátku týdne.
Katar chce „dobrou dohodu“, Írán klade podmínky
Zprostředkovatelé se mezitím snaží zabránit obnovení bojů. Katarský premiér šejk Muhammad bin Abdulrahmán Al Thání podle stanice Al-Džazíra uvedl, že Katar ve zprostředkování pokračuje. „Nemůžeme čekat na dokonalou dohodu, doufáme v dobrou dohodu,“ řekl. Vyjednávání má zabránit tomu, aby se situace v regionu vymkla kontrole. Eskalace by podle Spiegelu dopadla především na státy Perského zálivu, které s Washingtonem spolupracují.
Podle AP Írán katarské návrhy zkoumá. Dva vládní představitelé z Blízkého východu však agentuře řekli, že Teherán není ochoten jednat o svých jaderných aktivitách, dokud USA nepřistoupí na několik klíčových podmínek. Trump rozhovory s Íránem potvrdil, zdůraznil ale, že kontrolu nad válkou má jeho armáda.






























