Společnost Moderna se během pandemie zapsala do povědomí celého světa jako jeden z výrobců mRNA vakcíny proti covidu-19. Nyní tato farmaceutická firma spolu s partnerskou společností Merck oznámila, že stejnou technologii posunula do zcela jiné oblasti — do boje s rakovinou kůže. Ve středu obě firmy zveřejnily výsledky pokročilé klinické studie, podle nichž experimentální personalizovaná vakcína pomohla pacientům s vysokým rizikem návratu melanomu udržet se déle bez nádoru. Léčba je přitom vytvořena přímo na míru genetice nádoru každého jednotlivého pacienta.
- Vakcína s názvem intismeran je vyráběna individuálně podle genetické informace nádoru konkrétního pacienta.
- Studie zahrnovala 1 137 lidí s vysoce rizikovým melanomem, kteří podstoupili operaci.
- Vakcína v kombinaci s imunoterapií Keytruda snížila podle firem riziko návratu či šíření nemoci oproti samotné imunoterapii.
- Výsledky jsou zatím předběžné a nebyly recenzovány nezávislými vědci.
Princip zná svět z doby covidu, cíl je ale nový
Vakcína funguje na stejném základu jako očkování proti covidu — využívá takzvanou mRNA. Právě tato technologie umožňuje vyrobit přípravek pro každého pacienta zvlášť, nikoli jeden univerzální produkt pro všechny. Vakcína má imunitní systém naučit, aby vyhledal a zaútočil na nádorové buňky, které v těle mohly zůstat po chirurgickém odstranění melanomu.
Klíčem je personalizace. Přípravek je schopen pokrýt 34 takzvaných neoantigenů — jakýchsi poznávacích značek, které jsou u nádoru každého člověka unikátní. „Bude velmi přesně atakovat unikátní rysy pacientova nádoru,“ vysvětluje dermatolog a vědec Lukáš Lacina z Národního ústavu pro výzkum rakoviny. Podle něj je právě schopnost reagovat na jedinečnost nádoru u každého pacienta hlavním přínosem.
Nádory totiž své zvláštní vlastnosti rády maskují a tváří se jako běžná součást těla, takže imunitní systém na ně obvykle nezaútočí. Vakcína by tyto „cizí“ rysy mohla zvýraznit, zatímco imunoterapie uvolní brzdy imunitního systému, aby mohl zaútočit agresivněji.
O téměř polovinu nižší riziko návratu, ale s otazníky
V klinické studii dostali pacienti buď samotnou imunoterapii lékem Keytruda (účinná látka pembrolizumab, běžně dostupná i v Česku), nebo její kombinaci s vakcínou. Podle dat, na která odkazuje Lukáš Lacina, snížila kombinace s vakcínou riziko návratu nemoci nebo úmrtí o 49 procent oproti dosud nejúčinnější léčbě samotnou imunoterapií. Pro srovnání: podle dat z roku 2021 snižovala samotná imunoterapie u méně pokročilého melanomu toto riziko oproti placebu o 35 procent.
Obě firmy ovšem zveřejnily zatím jen hrubý obrys výsledků a některé podrobnosti neuvedly. Data zatím neposoudili nezávislí vědci a je třeba je považovat za předběžná, dokud nebudou publikována v recenzovaném odborném časopise.
Merck a Moderna uvedly, že plánují kompletní data představit na mezinárodní lékařské konferenci a předat je regulačním úřadům. „Je to velká věc,“ komentoval výsledky Elias Sayour, dětský onkolog z University of Florida, který se studie neúčastnil. Podle něj by nálezy mohly „nastartovat celou novou vlnu léčebných postupů proti rakovině“.
Nemoc, která se v Česku šíří
Melanom patří k nejobávanějším nádorům kůže. Vzniká v buňkách, které dodávají pokožce barvu, a i po operaci se může vrátit — nejčastěji v prvních dvou letech. Jen v Česku žije s touto diagnózou přes 35 tisíc lidí, ročně přibývá zhruba tři tisíce nových případů a téměř 450 pacientů nemoci podlehne. Ve Spojených státech firmy letos očekávají kolem 112 tisíc nových případů a více než 8 500 úmrtí.
Idea vakcín proti rakovině — obrátit vlastní imunitní systém pacienta proti nádoru — se zkoumá už řadu let. Slibnost personalizovaných vakcín ukázala v roce 2017 laboratoř Catherine Wuové z Harvard Medical School a Dana-Farber Cancer Institute na studiích s méně než 20 pacienty. Dalším krokem je podle ní zprovoznit tento přístup i u jiných, ještě obtížněji léčitelných nádorů. Personalizované vakcíny se dnes testují také proti rakovině plic, močového měchýře, ledvin a slinivky.
Přes optimistické výsledky Lukáš Lacina vyzývá k opatrnosti — radovat se je podle něj možná trochu předčasné, zejména pro pacienty, kteří mají melanom v současnosti v léčbě. Nasazení této terapie v Česku je navíc podle vědce ještě vzdálené.
Věříte, že se personalizované vakcíny stanou běžnou součástí léčby rakoviny? Podělte se o svůj názor v diskusi.
