Berlín chce vybudovat zcela nový arzenál zbraní dlouhého dosahu, aby odstrašil Rusko, a počítá s tím, že si to vyžádá téměř 12 miliard eur (zhruba 14 miliard dolarů, tedy přibližně 290 miliard korun). Vyplývá to z interních dokumentů německého ministerstva obrany, do nichž nahlédl server POLITICO. Zbraně mají německým silám umožnit zasáhnout cíle stovky až tisíce kilometrů za frontou – potenciálně velitelská stanoviště, letiště, odpalovací zařízení raket i zásobovací uzly. Dokumenty označují celý záměr za nejvyšší prioritu Německa i NATO.
- Německo odhaduje náklady na nový arzenál zbraní dlouhého dosahu na téměř 12 miliard eur.
- Plán má čtyři části, první zbraně mají přijít už příští rok, ty nejpokročilejší v polovině příští dekády.
- Peníze zatím neschválil Spolkový sněm.
Cílem je zasáhnout hluboko v týlu protivníka
Podle interních materiálů je smyslem umožnit německým silám udeřit „hluboko do týlového prostoru protivníka“ a udržet si schopnost reagovat konvenčními zbraněmi „pod jadernou hranicí“. Ministerstvo obrany už dříve, když POLITICO o programu levných raket informovalo poprvé v červnu, uvedlo, že údery na důležité cíle daleko za nepřátelskými liniemi se staly „nezbytnými pro věrohodné odstrašení“.
„Nákladově efektivní systémy dokážou zahltit nepřátelskou protivzdušnou obranu masovými útoky, a mají proto vysokou operační hodnotu,“ uvedlo tehdy ministerstvo.
Samo ministerstvo se ke konkrétní částce ani k jednotlivým programům odmítlo vyjádřit. „Opatření, na která se ptáte, obecně podléhají schválení německého Spolkového sněmu,“ sdělil serveru POLITICO mluvčí resortu s tím, že komentovat je lze až poté, co je parlament projedná. Peníze zatím schváleny nebyly; podle jiného dokumentu byly náklady odhadnuty a předloženy jako součást vládního rozpočtového plánování.
Merz mluví o uzavření strategické mezery
Politicky nejviditelnější část plánu je americká. Kancléř Friedrich Merz na začátku července řekl ve Spolkovém sněmu, že se Německo během summitu NATO v Ankaře dohodlo s americkou vládou na pořízení amerických střel s plochou dráhou letu Tomahawk a jejich rozmístění na německém území.
„Uzavíráme důležitou strategickou mezeru v naší obraně,“ prohlásil Merz s tím, že Německo bude zároveň vyvíjet vlastní evropské systémy.
Interní cíl podle dokumentů počítá s tím, že počáteční schopnost systémů Typhon a Tomahawk bude k dispozici do konce dekády. Nákup má Berlínu dát prověřenou zbraň dlouhého dosahu ve chvíli, kdy se evropské alternativy teprve vyvíjejí.
Levné rakety už příští rok, hypersonická zbraň nejdráž
Součástí plánu je nová levná střela s plochou dráhou letu, kterou chce Německo začít nasazovat v roce 2027. Berlín je v jednání o kontraktech se dvěma dodavateli s cílem získat rakety pro kvalifikaci do konce letošního roku. Dokumenty jmenují tři kandidáty: Anthem od firmy Covenant, střelu BARS nabízenou nejmenovanou ukrajinskou firmou a Flamingo ukrajinské společnosti Fire Point. Dokumenty popisují levnou raketu jako „nákladově efektivní a především hromadně vyrobitelnou“ zbraň – což Berlín označuje za poučení z války na Ukrajině.
Poslední dvě části plánu vznikají ve spolupráci s Británií. Německo a Spojené království pracují na nové špičkové střele s plochou dráhou letu a na hypersonické kluzné zbrani, což je součást loňské dohody Trinity House Agreement, s cílovou počáteční schopností v polovině příští dekády. Obě vlády už veřejně uvedly, že jejich nové zbraně dlouhého dosahu by měly zasáhnout cíle vzdálené více než 2 000 kilometrů. Právě hypersonický projekt spolyká podle současného odhadu nejvíc – jeden interní dokument uvádí téměř 9 miliard eur na vývoj a pořízení plus 182 milionů eur na jeho udržování v provozu. Dalších 1,8 miliardy eur připadá na vývoj a nákup střel s plochou dráhou letu a 97 milionů eur na údržbu.
Co to znamená pro NATO i pro české čtenáře
Pro Německo představuje raketový plán zásadní obrat. Místo čekání na jednu novou evropskou střelu chce Berlín hned několik typů zbraní: levnější rakety vyrobitelné ve velkém, dříve dostupné americké Tomahawky a pokročilejší evropské systémy později. Přezbrojování probíhá ve chvíli, kdy němečtí vojenští představitelé varují, že Rusko by mohlo být schopné zaútočit na území NATO do konce dekády.
Pro Česko jako člena NATO má německé rozhodování bezprostřední význam. Posílení odstrašovacích schopností největší evropské ekonomiky se promítá do bezpečnostní situace celého středoevropského prostoru, který sousedí s Německem. Znamená to zároveň, že klíčové zbrojní programy budou muset projít schválením ve Spolkovém sněmu – teprve tím se z odhadovaných miliard stane skutečný závazek.
Má podle vás Evropa investovat do vlastních zbraní dlouhého dosahu, nebo se spoléhat na americké systémy? Podělte se o svůj názor v diskusi.
