Vlny veder přinášejí řadu známých zdravotních rizik – od únavy přes mozkovou mlhu až po neklidný spánek. Vědci nyní upozorňují na méně známý dopad vysokých teplot: horko může zhoršovat tělesnou bolest. Rozsáhlá analýza denních údajů od více než dvou milionů obyvatel USA, sesbíraných v celonárodním průzkumu analytické společnosti Gallup, ukázala, že s rostoucí teplotou stoupá i pravděpodobnost, že lidé nahlásí nějakou formu obecné tělesné bolesti. Jde o souvislost, nikoli o důkaz přímé příčiny, autoři však varují, že s dalším oteplováním půjde o rostoucí problém.
- Analýza vycházela z denních měření bolesti u více než 2 milionů obyvatel USA.
- Největší nárůst hlášené bolesti nastal na velmi horkých dnech kolem 32 °C a výše.
- Podle odhadu stojí vyšší teploty americkou ekonomiku už dnes kolem 2 miliard dolarů ročně.
Nejvíce postižení byli lidé ve středním věku a se slabším sociálním zázemím
Data ukázala, že čím vyšší teplota, tím vyšší pravděpodobnost, že člověk pocítí bolest. Nejvýraznější nárůst nastával na velmi horkých dnech – tedy zhruba od 32 °C (90 °F) výše. Podle výzkumu se s bolestí za horka nejčastěji potýkali dospělí ve středním věku a lidé z nižších socioekonomických vrstev.
Proč tělo za horka bolí víc
Vědci popisují několik možných vysvětlení. Část z nich jsou přímé spouštěče: dehydratace způsobená vedrem, zánětlivé a jiné fyziologické procesy či změny krevního tlaku, které mohou stávající bolest zhoršit.
Další příčiny působí nepřímo. Horké počasí zvyšuje stres, narušuje spánek, snižuje pohodu a omezuje běžné každodenní aktivity, jako je pohyb – a všechny tyto faktory jsou známy tím, že vnímání bolesti zesilují.
Vztah mezi bolestí a těmito spouštěči přitom funguje oběma směry. Dobrým příkladem je spánek: nedostatek spánku zvyšuje citlivost na bolest, a bolest zase spánek narušuje. Během veder tak vzniká bludný kruh, kdy špatný spánek zhoršuje bolest a bolest dál brání spánku.
Bolest navíc soupeří o pozornost mozku. Když tělo bolí, odčerpává to zdroje potřebné pro soustředění, paměť i rozhodování – což se může projevit v práci, ve škole i v běžném životě.
Rozdíl mezi hřejivým polštářkem a celodenním vedrem
V některých situacích může teplo bolest naopak tišit – třeba hřejivý polštářek na bolavá záda po dlouhém dni. Autoři ale zdůrazňují zásadní rozdíl mezi cíleným zahřátím jednoho místa a dlouhodobým vystavením vysokým teplotám, které zatěžuje celé tělo. To pak více fyziologických systémů spíše přetěžuje a bolest zhoršuje.
Dopady jsou nejen osobní, ale i ekonomické
Podle odhadu ze studie stojí vyšší teploty americkou ekonomiku už dnes zhruba 2 miliardy dolarů ročně (asi 1,5 miliardy liber) v podobě vyšší míry bolesti. Pokud budou teploty dál stoupat a lidé se extrémnímu horku nepřizpůsobí, mohly by tyto náklady do roku 2050 přesáhnout 9 miliard dolarů ročně.
Autoři upozorňují, že stále častější a intenzivnější vlny veder v posledních letech naznačují, že podobné ztráty – v nákladech na zdravotní péči, v produktivitě i v kvalitě života – by se mohly stát výzvou i jinde, pokud se horká léta stanou novou normou.
Co s tím lze dělat
Dobrou zprávou je, že dopady horka lze podle autorů zmírnit praktickými kroky. Pomáhá dostatečný pitný režim, vyhýbání se náročné fyzické aktivitě v nejteplejších hodinách, vyhledávání chladných vnitřních prostor a plánování aktivit venku spíše na ráno nebo večer. Tělesná bolest by podle výzkumníků měla být uznána jako další skrytý zdravotní důsledek extrémního vedra.
Zhoršuje se vám během veder bolest kloubů, hlavy nebo zad? Podělte se o své zkušenosti a o to, co vám během horkých dní nejvíce pomáhá.
